Kategorie:Dějiny

Jak byl Meidling stvořen se dnes neví, a nikdo se tomu příliš nevěnuje - obecně jsou přijímány náboženské teorie o stvoření světa, zejména pak ta vycházející z víry v An'jaeli.

První datovanou událostí historie je tak až příchod Poutníků, starobylé rasy elfů, kteří na Meidling přišli skrze magický portál. Po uzavření portálu, kterým sem proudila energie z propojeného světa však zjistili, že přirozená magie Meidlingu je uzamčena a nelze ji používat. Uzavřeni na tomto světě bez možnosti odejít či kontaktovat ostatní svého druhu se Poutníci rozhodli Meidling kolonizovat. Začala vznikat první rozsáhlá města na Taer Astra. Období kolonizace a rozkvětu elfské společnosti se dnes označuje jako Věk elfů. Později se elfům podařilo prolomit pečeť, která blokovala využívání Moci na Meidlingu, avšak již rozlehlá společnost odmítla svět zcela opustit a i přesto, že mnoho elfů odešlo, většina jich na tomto světě zůstala.

Po úspěšné kolonizaci Taer Astra se vydali elfové také na druhý z Meidlingských kontinentů - na rozlehlé severské pláně Taeres Seaptrion. Zde objevili barbarskou rasu bojovníků, která však narozdíl od elfů byla na tomto světě nativní, která zde vznikla a zde se vyvíjela. Někteří Nordi se chovali jen velmi jednoduše a cílem jejich života byl nekončící boj s ostatními bytostmi, avšak část jich následovala elfy do učení a postupné civilizace. Z bojovných nordů se tak po staletích podařilo elfům vychovat rasu, která již byla od severských bojovníků podstatně odlišná - podařilo se jim vytvořit nezávislou civilizaci Lidí.

Lidé, nyní vládnoucí ostrým intelektem i magickou Mocí se však nechtěli nechat jen dále vést Poutníky a pokusili se převzít vládu nad světem. Síly byly vyrovnané, kde lidé ztráceli na důvtipu a inteligenci získávali početní převahou: díky kratšímu životnímu cyklu se totiž lidé také mnohem častěji než elfové rozmnožovali, což záhy poznali i Poutníci. Padesátiletá První válka sice neskončila totální prohrou některé ze stran, ale obě rasy byly silně zdecimované. Poškozená elfská společnost už se nikdy nedokázala plně z války zotavit a rozbroje mezi kastami přerostly v rozdělení celého národa na dva - liberálnější Lid lesa a konzervativní Starší lid, který zůstal věrnější starým tradicím. Tímto rozdělením však přišly oba národy o velkou část vědomostí, které si Poutníci nejen přinesli, ale které zjistili už zde, na Meidlingu.

Několik let po rozštěpení elfské společnosti se ve hře objevil také další národ - trpaslíci, tvorové nižšího vzrůstu, ale s nečekaně velkým poutem s přírodou. Trpaslíci se znenadání objevili v horách, avšak přesto se brzy nechtěně dostali do dalších a dalších sporů nejen mezi lidmi a elfy, ale také mezi lidmi samotnými. Docházelo stále častěji k zakládání samostatných lidských států položených na ruinách dřívější stabilní elfské společnosti a elfských měst. Spory mezi lidskými státy a elfy přerostly znovu ve válečný stav, který je známý jako Tisíciletá válka. Ke konci dlouhé a vyčerpávají války trpaslíci zmizeli stejně rychle a nečekaně, jako se prve objevili. Bez nekonečného přísunu trpasličích vynálezů a surovin válka neměla dlouhého trvání. Boje se stávaly stále častěji jen zoufalými pokusy, než aby přinášely skutečné výsledky.

Válka skončila v roce 1345 dohodou o neútočení. Zdecimované národy se stáhly do ústraní, aby samy obnovily, co se ještě zachránit dá. Jen jeden lidský národ tuto dohodu soustavně nedodržoval. Rod Tarosů se svým Ametisským impériem nepřestal ovlivňovat a později podmaňovat okolní státy. Žádný z větších národů však nedokázal Ametissu vzdorovat a zabránit mu v další expanzi. Až po dvacetiletech, po pozření mnoha menších knížectví a drobných království Ametiss expandovat přestal - stále má však velkou, dobře vycvičenou armádu, která jen čeká na další pokyn.